Prachovské skály

 

Prachovské skály se nachází nedaleko Jičína a jsou snad jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších míst v Českém ráji. Rozsáhlé skalní město na SZ okraji Jičínské kotliny vzniklo usazením pískovců na dně druhohorního moře a je součástí českého křídového masivu. Křídovými usazeninami pronikají drobná vulkanická tělesa (vrchy Svinčice 451 m a Malá Svinčice 446 m).

Prachovské skály jsou státní přírodní rezervací a takto chráněny již od roku 1933. Rozlohou je neveliké, ale turisticky a horolezecky bohaté skalními seskupeními s prehistorickými nálezy, je chráněno jako přírodní rezervace. Četné rokle, strže, úžlabiny, vyhlídky, osamocené pískovcové věže, jehly i skupinové skalní bloky (soustředěné na poměrně malém prostoru jižně od hlavní komunikace) a další méně vyhledávané skály (v severní a západní části prostoru) vytvářejí z Prachovských skal významný turistický objekt. Nejzajímavější partie skal jsou snadno přístupné po bezpečných turisticky značených cestách, a mnoho překrásných vyhlídek zajišťuje dokonalý přehled prostoru Prachovských skal. Prachovské skály jsou ode dávna osídlené lidmi. První obyvatelé, kteří zanechali stopy po svém pobytu, užívali kamenné, později bronzové nástroje. Ve skalách nacházeli útočiště před nepřáteli, ochranu před nebezpečím. Po příchodu prvních Slovanů obyvatelé Prachovských skal vybudovali mohutné, dodnes patrné opevnění. Prachovské skály ve své době patřily k největším starověkým hradištím na českém území.

Někdy v polovině 13. století král Přemysl Otakar I. založil na blízkém čedičovém vrcholku mohutný hrad Velíš a Prachovské skály se staly součástí velíšského panství. Ale již roku 1337 přechází panství do rukou Vartemberků, o stopadesát let později jej získávají Trčkové z Lípy a na počátku 17. století Smiřičtí ze Smiřic. Prachovské skály v té době byly obydleny, na jejich území se nacházely osady, jejichž názvy se zachovaly dodnes - Zadní a Přední Moravsko, Valy. Roku 1625 se Velíšské panství stalo součástí Frýdlantského vévodství Alberta Eusebia Valdštejna. Po jeho smrti roku 1634 bylo vévodství zpustošeno a osady ve skalách navždy zanikly. Obecně lze říci, že spodní vrstvy usazenin patří k těm nejměkčím, proto také při úpatí dnešních skalních věží nacházíme prohlubně, výklenky či jeskyně.

 

Malý okruh mohou využít návštěvníci Prachovských skal pro krátkou procházku a letmé seznámení se s dominantami Prachovských skal. Je asi 1,5 km dlouhý okruh. Na okuhu se nachází 1. stoupání a 2 vyhlídky. Okruh vede nádherným prostředím Císařské chodby. Stejně jako velký okruh začíná i tento u Turistické chaty, odkud se vydáme po žluté turistické značce spolu s dalšími turistickými značkami směrem k ústí Císařské chodby. (Malá zajímavost - jen v málo místech se setkáte s turistickým značením ve kterém jsou obsaženy všechny barvy turistického značení - jako zde) U ústí Císařské chodby se okruh dělí. Zvolit můžeme jakýkoliv směr. My odbočíme vpravo a po schodišti začínáme stoupat myší dírou (Malá Fortna) až na vyhlídku Českého ráje. Odsud se dá shlédnout značná část turisticky atraktivního území Prachovských skal. Z vyhlídky zamíříme k rozcestí U buku a odtud společně se zelenou značkou navštívíme Vyhlídku míru nad císařskou chodbou, kudy budeme později sestupovat.

Dále pak pokračujeme až na rozcestí Nad císařskou chodbou odkud začneme společně s červenou značkou sestupovat Císařskou chodbou zpět k Turistické chatě. Jak si můžeme všimnout ne nadarmo dostala Císařská chodba tak honosné jméno. Po průchodu Císařskou chodbou se ocitáme opět na místě odkud jsme vystupovali myší dírou (Malou Fortnou) po schodech vzhůru. Zbývá nám tedy jen vrátit se zpět k Turistické chatě. 

 

Velký okruh nás seznámí s velkým množstvím zajímavých míst Prachovských skal a je asi nejatraktivnější a nejzajímavější cestou skalními masívy. Vřele doporučujeme jeho projití návštěvníkům, kteří jsou ve skalách na první návštěvě.

Velký okruh začínáme u Turistické chaty. Odsud se vydáme po zelené turistické značce , která mimochodem celý okruh označuje, prozatím i s červenou turistickou značkou směrem k Pechově vyhlídce. Po asi 200 metrech se značky od sebe oddělují a nás hned na začátku nás čeká strastiplný výstup po mnoha kamenných schodech, které vedou až k oné vyhlídce. Zde se nám rozprostře výhled do Zelené rokle. Po shlédnutí scenérií se vydáme dále až na rozcestí Nad Fortnou, kdese opět k nám připojuje červená turistická značka a spolu s ní sestupujeme mezi skalní masívy na místo nazvané Fortna. Posléze se od červené oddělíme opět oddělímea vstupujeme do roztodivného labyrintu skalních masívů u Šikmé věže.

Pokud se v pořádku vymotáme z labyrintu dojdeme k další zajímavé vyhlídce a to Šikmé věži. odsud se nám skýtá výhled směrem na jih k Ostružnu a Veliši. Od Šikmé věže nás zelená značka vede křížem přes naši již známou červenou značku, která pokračuje k hotelu Pod Šikmou věží a kolem pamětní desky V. Náprstky mezi skalami vzhůru k rozcestí U buku. Odsud pokračujeme společně se žlutou na Vyhlídku míru, kde se nám otevírá pohled do císařské chodby a směrem k zadní točenici. Z vyhlídky pokračujeme již po hřebeni Bukoviny na rozcestí Nad císařskou chodbou a dále na Hlaholskou vyhlídku. Od vyhlídky jdeme ještě kousek po hřebeni a již nás velký okruh vede klikatými cestami točenice dolů mezi skalní obry. Po schůdkách stoupáme dolu a nahoru a opět dolů a míjíme Rumcajsovu a Hakenovu vyhlídku (těsně u sebe). Točenicí poté kličkujeme skalami až vystoupáme k Všetečkově a Šlikově vyhlídce. Z těchto vyhlídek se nám skýtá pohled z druhé strany Císařské chodby. Již nám zbývá tedy jen sestoupit dolů k ústí Císařské chodby a spolu s dalšími turistickými cestami jít zpět k Turistické chatě.

 

yhlídka Míru se nachází ve střední části skal nám poskytuje asi nejlepší rozhled na velké území skalního města Prachovských skal a na horizont západním směrem. Z vyhlídky je možné spatřit velké množství skalních věží a mnohdy i pohled na horolezce zdolávající některou z nich.

 

Kdo zná alespoň trochu Prachovské skály jistě ví o známé skále, která se tyčí na jižním úbočí této oblasti. Jmenuje se Šikmá věž a na jejím vrcholu se nachází vyhlídka zvaná Vítkova. Na vyhlídku vedou schody vytesané do skály. V mimulosti musel být z vyhlídky jistě krásný výhled do okolí k Jičínu, k ostuženským rybníkům a na Veliš. Dnes v době psaní této stránky je vyhlídka bohužel zpola převýšena stromy a výhled z ní není nic moc. Uvažuje se o částečném vykécení stromů překážejících ve výhledu. K vyhlídce se dostaneme po velkém okruhu od turistické chaty.

 

První vyhlídkou, kterou potkáme od vstupu do Prachovských skal a po průchodu Brankou od bývalého hotelu Český ráj je právě vyhlídka Křižkovského sboru, pojmenovaná na paměť návštěvy tohoto souboru v Jičíně. Původní název vyhlídky zněl "První pohovka". Z vyhlídky je široký rozhled východním, severním a západním směrem. Na východě jsou vidět Kumburk a Bradlec, severně pak Tábor, Morcínov, Kozlov a Kozákov - dole v údolí soustava jinolických rybníků s tábořištěm. Na severozápadě a severu se skýtá hezký pohled na Trosky a vrch Vyskeř - v dálce pak hruboskalské skalní město. Severně za hradbou kopců jsou vidět Krkonoše.

 

Hlaholská vyhlídka -

Vyhlídka je druhou, na kterou narazíme v Prachovských skalách při vstupu od Branky. Na rozdíl od vyhlídky Křižkovského sboru se nám naskytne díky vzrostlým stromům pramalý výhled - pouze pohled východním směrem k Přivýšině a dolů k Jinolicím.

 

Dále zde najdeme vyhlídky - Hakenova vyhlídka, Rumcajsova vyhlídka, Vyhlídka Českého ráje, Všetečkova vyhlídka, Šlikova vyhlídka, Pechova vyhlídka, Ervínův hrad, Skautská vyhlídka,  Seifertova vyhlídka. Císařská chodba, Masarykova cesta, Myší díra

 

Staroslovanské hradiště s pohřebištěm z 10.-13. století nacházející se uvnitř Prachovských skal na rozsáhlé zalesněné plošině s téměř svislými stěnami na všech stranách, přístupný pouze z východu po úzké šíji, u značené turistické stezky.

 

Prachovské skály nejsou uzavřenou oblastí a jsou přístupné celoročně - u vchodů do skal se vybírá vstupné.