Moravský kras

 

Moravský kras je téměř ze 60% pokryt lesy, převážně listnatými. 

Oblast Moravského krasu začíná na východě masívem Drahanské vrchoviny. V západní části oblasti mezi Kuřimí a Letovicemi se zvedá Českomoravská vrchovina. Samotným centrem regionu je CHKO Moravský Kras s řadou krasových útvarů, jeskyní a podzemních říček. Moravský kras je nejprobádanější, archeologicky nejzajímavější a také největší krasové území v Českém masívu. Je tvořen 2-6 km širokým a téměř 25 km dlouhým pruhem zvrásněných devonských vápenců, probíhajících od Brna ke Sloupu a Holštejnu. Údolí krasu mají typický vzhled kaňonů s vysokými příkrými stěnami.

Území Moravského krasu pokrývá řada povrchových toků, některé z nich pronikají do podzemí a tím vznikají podzemní říčky. V celé krasové oblasti se nachází jedinečný jeskynní komplex, který čítá více než tisíc jeskyní.

Mezi nejznámější se řadí systém Punkevní jeskyně u které vyvěrá řeka Punkva a 138,7 metrů hluboká propast Macocha, krápníkové jeskyně Sloupsko – šošůvské, jeskyně Kateřinská a Balcarka.

 

Světoznámá propast Macocha je více než 138 m hluboká a je největší propastí svého druhu v České republice a i ve střední Evropě, horní část propasti je dlouhá 174 m a široká 76 metrů, na okraji propasti jsou dva vyhlídkové můstky, první z nich byl vybudován v roce 1882 - je umístěn v nejvyšším

bodě a jmenuje se Horní můstek, druhý z nich pochází z roku 1899, nachází se 92 m nad spodní částí propasti a je z něho velmi dobře vidět na dno. Propast Macocha, jež dostala jméno podle pověsti ze 17. století, vznikla zřícením stropu velké jeskyně. Proto také její dno částečně pokrývá suť, což jsou zbytky zborceného stropu. Dnem propasti protéká říčka Punkva, která napájí dvě jezírka. Horní jezírko je hluboké přibližně 13 metrů a je vidět shora. Dolní jezírko je ukryto mezi skalami, takže není shora vidět, a jeho hloubka přesahuje 49 metrů (doposud nebylo dosaženo dna). 

 

Jsou to nejvyhledávanější jeskyně Moravského krasu , svou

oblibu si získaly díky tomu, že návštěvníkům umožňují dostat se na dno propasti Macocha a zároveň podniknout romantickou plavbu na lodičkách na podzemní říčce Punkvě. Punkevní jeskyně, jejichž podzemní systém vede na dno propasti, můžeme tak monstrózní přírodní dílo obdivovat svrchu i zespod.

Z Pustého žlebu se do jeskyně vchází prostřílenou štolou. Když se sem vydáte v zimě, budete příjemně překvapeni hřejivým vzduchem, naopak v létě čekejte zchlazení – to díky stálé teplotě 7 až 8 oC. Při opouštění první otevřené prostory zvané Přední dóm budete určitě upozorněni na díru ve skále, umístěnou kousek nad vaší hlavou. Kdyby nebyla osvícená, ani byste si jí nevšimli – přitom právě touhle škvírou prolezl profesor Absolon k východu. Poslední ohlédnutí za Převráceným deštníkem, Dvěma sovami, Hradem na skále či Tureckým minaretem a můžeme pokračovat přes sifon do Reichenbachova dómu. 

 

Jeskyně se nacházejí na jižním okraji městečka Sloup, počátek Suchého žlebu, patří do systému Amatérských jeskyní, což je nejdelší jeskynní systém v ČR, jeskyně jsou

rozsáhlým komplexem dómů, chodeb a obrovských podzemních propastí vytvořených ve dvou patrech, prostora nazývaná Eliščina jeskyně má vynikající akustiku, a proto je příležitostně využívána pro koncerty komorní hudby. Součástí prohlídkové trasy je jeskyně Kůlna, jedno z našich nejproslulejších a nejlépe prozkoumaných archeologických nalezišť. Vedle četných zvířecích kostí zde byly objeveny kamenné nástroje i části lebky člověka neandrtálského. Nachází se zde také největší podzemní propast v České republice, nazývá se Nagelova a má hloubku 80 metrů. 

 

Skalní mlýn leží v Moravském krasu na rozcestí Punkevního údolí, Pustého žlebu a Suchého žlebu.

První zmínka o mlýnu na řece Punkvě je z roku 1353, ovšem nelze s jistotou říct, že se jednalo o Skalní mlýn. Zdejší lokalita však byla osídlena a nazývala se Ponikva. V průběhu staletí se uvádí ne jeden, ale několik mlýnů na Punkvě, ovšem ani zde není jejich lokalizace zřejmá. Skalní mlýn včetně svého názvu se s jistotou objevuje poprvé na indikační skice z roku 1826. Rušením zastaralých mlýnských provozů a rozvojem cestovního ruchu v Moravském krasu, kterému se říkalo Moravské Švýcarsko. Dnes se na tomto místě nachází tří hvězdičkový hotel. Nedaleko odtud leží Kateřinská jeskyně. Ve Skalním Mlýně začíná šestnácti kilometrový okruh, který turisty vede kolem Punkvních jeskyní, Macochy a zpět.

 

Nalézá se na začátku Suchého žlebu, asi 500 metrů východně od Skalního mlýna. Je součástí staré výtokové jeskyně, o čemž svědčí nápadné stopy po proudících vodách a jejich erozní činnosti. Kateřinská jeskyně byla též bohatým nalezištěm kostí pleistocénních zvířat, především medvědů. Pro veřejnost je otevřena od roku 1910. Vchod do jeskyně tvoří gotický portál, jímž se návštěvníci dostanou do Hlavního dómu, největší prostory v Moravském krasu a zároveň největšího veřejnosti přístupného podzemního dómu v ČR (délka 97 m, šířka 44 m, výška 20 m). Tento dóm vyniká výbornou akustikou, a proto jsou zde několikrát do roka pořádány hudební a pěvecké koncerty. Z Hlavního dómu trasa pokračuje do tzv. Nové jeskyně, kde se návštěvníci mohou pokochat barevně nasvíceným útvarem Čarodějnice a Bambusovým lesíkem tvořeným vzácnými, několik metrů vysokými hůlkovými stalagmity. K dalším zajímavým krápníkovým útvarům patří například Ovečky, Pagoda a Sintrový vodopád.

 

Jeskyně Výpustek se nachází ve střední části Moravského krasu na levé straně Křtinského údolí. Jeskyně, jež byla dříve známa také pod názvem „Jeskynní bludiště Výpustek“, je tvořena zejména fosilními partiemi někdejšího podzemního toku Křtinského potoka. Hlavně v letech 1920-1932, kdy se v jeskyni Výpustek těžila fosfátová hlína, zde bylo nalezeno mnoho kostí zvířat, jež svědčily o tom, že jeskyně byla kdysi osídlena především pravěkým jeskynním medvědem a jeskynním lvem. Dochované nálezy jsou v současnosti vystaveny v přírodovědném muzeu ve Vídni a v Brně.

Učiněné archeologické nálezy svědčí o osídlení z doby kolem roku 15 000 př. n. l., o „halštatském“ osídlení a osídlení „lidí se slovanskou keramikou“. Stejně jako jeskyně Sloupsko-Šošůvské je i jeskyně Výpustek známa již od 17. století. První písemné zmínky o tomto jeskynním systému pocházejí již z roku 1609 - v této době bylo rovněž započato s prvním výzkumem. Na průzkumu jeskyně Výpustek postupně pracovalo mnoho významných znalců - hrabě Hugo Salm, jeho osobní lékař Jindřich Wankel, Karel Absolon a mnoho dalších. Jeskyně leží v někdejším vojenském areálu obehnaném ostnatými dráty. Atomový kryt se nachází v hloubce asi 50 metrů pod zemí. Je 200 metrů dlouhý a v případě napadení mohl pojmout až 250 lidí. Monstrózní objekt nemusel být nikdy použit. Po odchodu armády bylo zařízení částečně vystěhováno, nyní je kryt plně obnoven. Dokonce v poličkách u stolku dozorčího nescházejí Leninovy nebo Marxovy spisy. 

 

Jeskyně Balcarka leží v severní části Moravského krasu, v malebném úseku Suchého žlebu u Ostrova u Macochy, v přírodní rezervaci Balcarova skála - Vintoky. Je to úchvatný labyrint chodeb, dómů a propastí s bohatou a mnohotvárnou krápníkovou výzdobou. Návštěva jeskyně začíná v mohutném vstupním portálu Balcarovy skály. Uměle proraženou chodbou návštěvníci sestupují do nevelkých prostor, jež upoutají barevností sintrových náteků a stalagmitů. První zastávkou jsou 10 metrů vysoké prostory nazývané Wilsonovy rotundy. Větší z nich je překrásně modelovanou kruhovou propastí, jejíž stěny zdobí sintrové kaskády.

Objevována byla v letech 1923-1948. 1936 byla zpřístupněna pro širokou veřejnost. Jedná se o významnou archeologickou lokalitu. Z archeologických nálezů můžeme soudit, že na území ČR žil jak medvěd jeskynní, tak i liška polární a mnohá další zvířena.

 

Vedle přírodních skvostů - unikátních krápníkových jeskyní a propasti Macocha, se nachází v regionu spousta dalších zajímavostí, které stojí za shlédnutí. Patří k nim zámek Rájec-Jestřebí, zámek Lysice, nebo zámek, hrad a westernové městečko v Boskovicích.