Polička

 

Královské město Poličku najdeme na Českomoravském pomezí. 

Bylo v počátcích své existence jedním z opěrných bodů českého království, nacházelo se na pomezí Čech a Moravy a chránilo obchodní stezku vedoucí z Čech na Moravu.

 

Každého, kdo poprvé přijede do Poličky na první pohled jistě zaujmou poměrně zachovalé středověké hradby. Městské opevnění má dodnes devatenáct bašt a jeho délka dosahuje tisíc dvě stě dvaceti metrů. Díky tomu se jedná o nejzachovalejší historickou památku svého druhu ve střední Evropě. Polička je známá také tím, že se tady narodil hudební skladatel Bohuslav Martinů. Jeho životní osudy připomíná Památník Bohuslava Martinů.

Nechybí zde tenisové kurty, bowling, fitcentra. Je možné využít sauny a masáží, zaplavat si můžete zajít na městské koupaliště nebo do krytého bazénu. Šance je v jezdeckém klubu a pro náročnější i v aeroklubu. Cykloturisté pochopitelně nepřijdou zkrátka. Nedaleko Poličky stojí gotický hrad Svojanov. Město má dostatek možností pro ubytování. Příjemné prostředí hospůdek je korunováno faktem, že ve městě působí Měšťanský pivovar a jeho zlatavý mok nikde nemůže chybět. Dále je zde kostel svatého Michala a novogotický kostel svatého Jakuba (jedna z dominant města). Pak také morový sloup a barokní radnice. Bystrému pohledu návštěvníka jistě neujdou vyřezávané klasicistní vrata na mnoha historicky ceněných domech v centru Poličky. Něco takového se hned tak jinde nevidí. Kdo se rád kulturně vyžívá, má tady nejideálnější podmínky na festivalu Polička Jazz nebo na festivalu Martinů Fest. 

Město Polička také vlastní jeden z nejstarších českých hradů, nedaleký raně gotický hrad Svojanov. 

 

Pro sport a aktivní odpočinek nabízí Polička – krytý plavecký bazén, fit centrum, horolezeckou stěnu, 2 sportovní haly (volejbal, kopaná, basketbal), letní koupaliště, tenisové kurty, rybolov na Poličské přehradě, procházky po pěších stezkách v městském lesoparku Liboháj. V zimě je mírně kopcovitý terén příhodný pro nadšené běžkaře a místní sjezdovka pro sjezdaře. Bruslit můžete nejen na Synském rybníku, ale také na upravovaném zimním stadionu.

 

Městské hradby jsou souvislý hradební pás (dlouhý 1220 metrů), který obklopuje celé historické jádro města. Hradby mají úctyhodnou šířku 2 až 2,25 m, jsou až 8 m vysoké, zpevněné 19 půlválcovými do města otevřenými baštami. Jedná se o nejzachovalejší hradby ve střední Evropě a stojí za to je vidět. Procházka je velmi atraktivní, hradby jsou nově zrekonstruované.  

 

Sousední Žďárské vrchy poskytují dostatek vhodných cílů pro pěší turistiku  a i když se samozřejmě dají projet i na kole, je vhodnější si raději obout pevné trekingové boty a vyrazit po svých. Když vystoupáme na zalesněný rulový vršek Buchtův kopec, můžeme při dobrém počasí vidět až do Jeseníků, cvičné horolezecké skály najdeme u skupiny skal zvaných Čtyři palice. Jde o jednu z dominant Žďárských vrchů. Nejvyšším vrcholem těchto hor s pásmem vrcholových skal je útvar nesoucí jméno Devět skal (836 m n. m.). V sousedství u Milovského rybníka je možnost omezené horolezecké činnosti. Z vrcholku Devíti skal se naskýtá krásný výhled do údolí řeky Svratky. Za povšimnutí stojí chráněný přírodní výtvor, skála s jeskyněmi zvaná Drátečniky. Divoké lesní údolí Kaviny najdeme v přírodní rezervaci u Svojanova. Patrně nejkrásnější jsou ovšem Toulovcovy maštale, pískovcové skalní útvary ležící mezi Budislaví, Jarošovem, Vranicemi a Prosečí. Žďárské vrchy se zkrátka dají procházet křížem krážem a stále je co objevovat.

 

Rybáři, vyznavači Petrova zdaru, se do Poličky a blízkého okolí sjíždějí snad z celé republiky. Příležitostí je spousta. Stačí si jen vybrat a pak už záleží na štěstí a šikovnosti. U obce Stašov je Stašovský rybník, u Pomezí zase Pomezský rybník. Velkým a vyhlášeným střediskem rekreace, tedy nejen rybářské, je Milovský rybník u vesničky Milovy. Dá se tu koupat, je to východisko na okolní skalní útvary. Jeden a půl kilometru od Poličky pak leží bez přehánění největší rybářská bašta, a to přehrada Pod Kopcem. V sezóně se na březích této vodní nádrže nacházejí nahozené pruty jen pár metrů od sebe, tak je tu narváno. Odtud snad ještě nikdo, kdo tu přijel aspoň na víkend neodešel s prázdnou. Jediná chyba spočívá v tom, že místní voda se pro koupání moc nehodí. Takový fakt však rybářům obvykle vůbec nevadí, nikdo jim tak neplaší ryby. Postavit stan či zaparkovat svůj karavan lze hned u břehu, takže návštěvníci se mohou věnovat své zálibě opravdu od rána do večera.

 

Areál se nachází 100 m od konce Poličky směrem na Jimramov a Nové Město na Moravě. Svah je situován na sever v nadmořské výšce 600 m n. m., na úbočí Šibeničního vrchu. Vede sem i modrá turistická značka z Poličky. 

 

Na jaře 2009 bylo v budově Městského muzea v Poličce při příležitosti 50. výročí od úmrtí slavného hudebního skladatele a nejznámějšího poličského rodáka Bohuslava Martinů slavnostně otevřeno Centrum Bohuslava Martinů, jež naleznete v Poličce na rohu Tylovy a Šaffovy ulice, v těsném sousedství Palackého náměstí.

Na návštěvníky čekají čtyři zcela nové expozice, jež jsou připraveny tak, aby seznámily nejen s osobou hudebního velikána Martinů, ale i s historií města Poličky a dalšími pamětihodnostmi tohoto regionu.

 

Výletníci, kteří dorazí do Poličky, si k občerstvení můžou vybrat řadu místních podniků. Ve většině z nich se také setkají s místním pivem. Pivovar patří k těm menším, ale místní na něj nedají dopustit. Pivovar v Poličce má za sebou téměř pětisetletou tradici. A zatímco některé velké pivovary se po roce 1989 staly majetkem nadnárodních společností, poličský podnik se naopak po mnoha letech vrátil do rukou potomků původních rodin, které v roce 1517 získaly právo vařit pivo. Právo várečné získalo na základě rozhodnutí zemského sněmu celkem sto třináct měšťanských domů uvnitř hradeb věnného města Poličky. Roku 1771 se ve městě začalo dělat pivo průmyslovým způsobem. Ovšem kvalita uvařeného piva zůstávala velmi rozdílná. Roku 1865 se poprvé v poličském pivovaru uvařilo pivo takzvaného plzeňského typu.

Pivovar vsadil při vaření piva na kvalitní vodu z vlastního zdroje v areálu podniku a hlavně na tradiční technologii výroby (kvašení na spilce, dokvašení ve sklepích). 

 

Zvonice byla postavena pravděpodobně současně s kostelem sv. Michala. Jedná se o zděnou hranolovou patrovou stavbu na obdélníkovém půdorysu, v přízemí je valeně sklenutý půlkruhový vchod na hřbitov. V patře visí zvon zasvěcený sv. Michalu, odlitý v roce 1598 mistrem Eliášem v Hradci nad Labem (dnešním Hradci Králové).

 

Při obnově města, zničeného požárem v roce 1845, vznikl unikátní soubor vyřezávaných klasicistních domovních vrat a dveří. V České republice patrně neexistuje žádný podobný soubor, který by co do různorodosti forem a jemnosti řemeslného podání byl srovnatelný s poličským. Tento soubor (z 65 evidovaných vrat a dveří vnitřního města se do dnešní doby zachovalo 30 exemplářů) je památkově chráněn.

 

Budovu stavěl v letech 1933-1934 podle svého vlastního návrhu architekt a stavitel Bohuslav Šmíd, který ji navrhl nejen jako obydlí pro svoji rodinu, ale i pro projekční kancelář, kterou umístil v přízemí. Budova je tvořena navzájem se pronikajícími kvádry a výsledný dojem je umocněn vysokým pásovým oknem s vitráží Karla Svolinského.

 

Morový sloup na náměstí -

Morový sloup na náměstí, vysoký 22 metry, vytvořený v letech 1727-31 jako dík za ochránění města před morem roku 1713. Jeho architektonickou kompozici pravděpodobně navrhl přední český architekt František Maxmilián Kaňka, sochy vytesal Jiří František Pacák z Litomyšle. 

 

Řada v jádru gotických domů (jejich přestavbu z dřevěných na kamenné ve 14. století dokládají gotické valené klenby ve sklepech, v některých případech i dvouúrovňových) byla přestavěna po požáru v roce 1540 renesančně, v 18. století barokně a po dalším požáru v roce 1845 klasicistně - do tohoto období spadá vznik velkého souboru vyřezávaných klasicistních domovních vrat a dveří. 

 

Podobu původní gotické radnice známe pouze z nejstaršího vyobrazení Poličky z let 1711-27, neboť byla zbořena na počátku její barokní přestavby v roce 1739. Byla to patrová kamenná budova s věží v severozápadním nároží, která se - ve zdivu vysoká zhruba 30 metrů - bez většího narušení zachovala až do současnosti, byť ze všech stran obestavěná budovou barokní radnice. Dobu stavby gotické radnice lze přibližně určit před rok 1360, čemuž neodporuje ani rozbor architektonických prvků dochované gotické kaple.

 

Pokud se odhodláte zdolat 192 schodů v kostelní věži, dostane se do rodné světničky hudebního skladatele Bohuslava Martinů. Skladatelův otec, povoláním švec, zde “vykonával funkci pověžného – stráž proti ohni ve dne i v noci”; ve věžní světničce bydlela jeho rodina. Skromný pokojík vyhlíží dnes v hlavních rysech tak, jako v letech Bohuslavova dětství. Z věžního ochozu se nabízí pěkný rozhled po městě 

 

Polička je sice malé město, ale s velkými turistickými a rekreačními možnostmi. Stojí za to sem přijet a přesvědčit se na vlastní oči. Možná se sem později zase rádi vrátíte. Já tam jezdím dost často a moc se mi v Poličce líbí.