Mikulov

 

Starobylé jihomoravské město Mikulov naleznete cca 50 km jižně od Brna u česko-rakouské hranice. Město se nachází v překrásné oblasti, kde se snoubí přírodní krásy s historickými památkami světového významu. Atmosféru dotváří skvělé víno a pohostinnost místních obyvatel.

 

Město Mikulov Vám nabízí především poznávání, a to doslova všemi smysly. Pro mnohé je důvodem k návštěvě historie města vtělená do architektonických památek, pro milovníky přírody a aktivního odpočinku jedinečné přírodní podmínky regionu. Těm z Vás, kdo dovedete ocenit dobré víno, nabízíme místní vinařskou tradici.

Náměstí v Mikulově je bohaté na historické stavby z různých stavebně historických dob. Náměstí dominuje Morový sloup, jinak také sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1724. Sloup se skládá ze tří andělů, dvou soch svatých pánů a erbu Ditrichštejnů. V 16. století na náměstí začaly proudit renesanční vlivy. Byl zde postaven tzv. dům U Rytířů. Najdeme zde také unikátní loretu a u vchodu na náměstí se nachází budova České spořitelny, která udržuje historickou linii stavebních slohů mikulovského náměstí.

 

Jeden z nejmalebnějších moravských zámků, vzniklý renesanční přestavbou hradu postaveného ve 13. století. Rozsáhlý komplex mikulovského zámku byl původně zeměpanským hradem, který už od poloviny 13. století budovali Liechtensteinové a po roce 1575 Dietrichsteinové. Právě ti přestavěli hradní pevnost na renesanční zámek, upravili i gotický palác a okolí zkrášlili novým nově založeným parkem s exotickými dřevinami. Dnešní barokní podoba zámku pochází z přelomu 17. a 18. století. Za 2. světové války byl Mikulovský zámek zasažen požárem, ale v padesátých letech proběhla rekonstrukce a od roku 1959 v něm sídlí Regionální muzeum proslulé zejména vinařskou expozicí.

 

ynagoga pochází z roku 1550, tedy z doby, kdy v Mikulově půsovil rabi Löw. Její současná barokní podoba vznikla kolem roku 1720 po požáru zámku a židovské čtvrti. Synagoga představuje poslední dochovaný příklad templu tzv. polského typu u nás. Vyznačuje se čtveřicí kupolí, nesenou čtyřmi sloupy, jež stojí uprostřed síně. Po rekonstruci v letech 1977-89 sem byla umístěna expozice věnovaná moravským Židům.

 

Objekt zbudovaný v Mikulově jako dělostřelecká věž s ochozem v 15. století. Věž byla osazena střílnami a sloužila zároveň jako prachárna. Patřila k předsunutému hradnímu opevnění. Z Kozího hrádku je krásný výhled na Mikulov, zámek a svatý kopeček.

 

Dominantou města Mikulov je bezpochyby rezervace Svatý kopeček, který nabízí mnoho přírodních i kulturních památek. Jsou zde nádherné bílé skály, svahy pokryté lesem, poutní kostel sv. Šebestiána, zvonice a další duchovní stavby duchovní stavby doploňující zdejší křížovou cestu. Na svazích této rezervace se nachází mnoho chráněných druhů rostlin a proto je od roku 1946 botanickou rezervací a od roku 1992 rezervací přírodní.

 

Mikulovský židovský hřbitov patří k největším v republice. Celkem se zde dochovalo na 4000 náhrobků, z nichž nejstarší čitelný je čtyři sta let starý. Jejich podoba se stala vzorem pro tisíce náhrobků po celé Moravě. Kroky většiny návštěvníků, kteří na židovský hřbitov přijíždějí z celého světa, vedou na tzv. rabínský vršek. Zde jsou pochováni slavní rabíni, jako byl Menachem Mendel Krochmal, Šemuel Šmelke Horovic nebo Mordechaj Bene.

 

Vápencový vrch Turold (385 m.n.m.) se zvedá nad severním okrajem Mikulova. Kolem tohoto vrcholu byla v roce 1946 vyhlášena chráněná oblast a to přírodní rezervace Turold. Rezervace zaujímá rozlohu 17,2 ha a je v nadmořské výšce 300 - 385 m. Přírodní rezervaci tvoří lokalita s vzácnou stepní vegetací. V oblasti rezervace je na jižním úpatí vrcholku v opuštěném lomu jeskyně Na Turoldu. V době ledové se Turoldova jeskyně stala lidským sídlištěm a byla rovněž vyhledávaná divoce žijícími zvířaty. Územím přírodní rezervace byla vyznačena naučná stezka Turold. V roce 2006 byl v Turoldu vybudován Geopark, naučná geostezka s 15 bloky hornin z celé republiky.

 

Naučná stezka ukazuje pestrost chráněné krajinné oblasti Pálava. Začíná v lomu na severní straně Mikulova (vpravo od sídla Městské policie Mikulov) a i když její délka je jen 400 m, na 8 informačních panelech seznamuje se vším podstatným o přírodě a historii Pálavy. V jurských vápencích na dně lomu, kudy stezka prochází, se dají najít i zkameněliny měkkýšů, ramenonožců a korálů. Cesta vede po zarovnané lomové navážce a lze ji označit jako bezbariérovou.

 

Jeskyně se nachází v přírodní rezervaci vrchu Turold, v obci Mikulov. Nabízí složitý systém chodeb, z nichž je 300 metrů od roku 2004 zpřístupněno veřejnosti. Krápníková výzdoba se tu téměř nenachází. V hloubce 37 metrů se nachází 8 metrů hluboké jezero. Průzkum jeskyně byl zahájen v září roku 1951. Během dvou let byly objeveny : Stará síň, Balvanitý dóm, Krápníková síň (dnes již Stará krápníková síň), Netopýří dóm, Jezerní dóm, Bílá síň a Krystalická síň.

Po malých úpravách byla jeskyně v letech 1959 - 1967 přístupná veřejnosti. V této době činila celková délka známých chodeb 470 metrů. V roce 1976 zahájila Mikulovská speleologická skupina další průzkumné práce. V letech 1976 - 1980 se podařilo objevit rozsáhlá pokračování některých prostor jeskyně Na Turoldu. Současná prozkoumaná délka jeskynního systému Turold činí 1.100 metrů. Ve speleologickém průzkumu vápencového vrchu Turold se ovšem dále pokračuje. 

Přírodní památku Kočičí skála najdeme severně od města Mikulov a v CHKO Pálava. Toto území bylo vyhlášeno přírodní památkou v roce 1946, zaujímá rozlohu 0,66 ha a je v nadmořské výšce 350 m.

Přírodní památku Kočičí skála tvoří malá vápencová skalka s výskytem zvláště  chráněných a ohrožených druhů skalních, stepních a křovinných rostlin a s teplomilnými druhy hmyzu. Z rostlin tu můžeme vidět kosatec nízký, len chlupatý či sápu hlíznatou. Kolem přírodní památky vede z Mikulova červená turistická značka a prochází tudy trasa naučné stezky Mikulov.

 

CHKO Pálava se nachází na jihu Moravy u Novomlýnských nádrží mezi řekou Dyjí a česko-rakouskou hranicí. Své jméno dostala s ohledem na teplé a suché podnebí. Pálava byla vyhlášena jako CHKO v roce 1976. O 10 let později byla byla zařazena na seznam biosférických rezervací UNESCO. Na území této oblasti se nachází nespočet přírodních a kulturních unikátů. Mezi nejvýznamnější sídla spojovaná s touto lokalitou patří Lednice a Valtice známé areálem zařazenám na seznam světového a kulturního dědictví UNESCO a město Mikulov. Vedle řady přírodních unikátů a krásy bílých pálavských skal můžete obdivovat rozkvetlé stepi a nebo třeba největší rybník Moravy Nesyt.

 

Hrad se tyčí na vysoké nepřístupné skále 2 km západně od obce Pavlov. Byl královským majetkem a patřil mezi pohraniční opevnění. Byl postaven ve 13. století. V polovině 16. století byly kolem hradu vystavěny mohutné opevňovací zdi. V polovině 17. století byl hrad vypálen Švédskými vojsky. Od té doby hrad pustl a je uváděn jako zřícenina. Před hradem stojí tři skalní útesy, které vypadají jako zkamenělé dívky, a proto název Dívčí hrad.

Zámek Dívčí Hrad stojí na návrší nad říčkou Osoblahou na severním okraji vsi Dívčí Hrad na Bruntálsku v Moravskoslezském kraji v nadmořské výšce cca 300 metrů nad mořem. Zámek je patrová budova se čtyřmi nárožními věžemi s novogotickým cimbuřím a renesančním vstupním portálem. Celý zámecký areál obklopují dva pásy hradeb, na jižní straně stojí nízké hospodářské budovy. Na zámek navazuje rozlehlý park. Bohužel zámek není momentálně veřejnosti přístupný. Původní hrad Maidburg, zvaný také Děvice či Děvčice, vybudovali ve 14. století opavští Přemyslovci. Za česko-uherských byl hrad v roce 1474 zbořen. Na konci 16. století přestavěli Sedlničtí z Choltic zbytky hradu na renesanční zámek. V 17. století byl zámek barokně upraven. Po bitvě na Bílé hoře byl zámek zkonfiskován a poté jej získal řád německých rytířů. V roce 1768 se Dívčí Hrad stal majetkem řádu johanitů, kterým zámek sloužil jako opevněná komenda. V roce 1871 byl zámek upraven v tehdy módním romantickém duchu. Johanité tady sídlili až do roku 1945. Na konci 2. světové války byl zámek vážně poškozen, poté byl provizorně opraven a v letech 1962 – 1969 byl celý objekt renovován a upraven na sklad léčiv. Nyní je zámek v majetku Pozemkového fondu.

 

Zřícenina hradu je situována na skalní vyvýšeninu nad obcí Klentnice, asi 5 km severně od města Mikulov. Na počátku 14. století nechal hrad postavit rytíř Siegfried Orfanus Waise. Po smrti majitele, se stal hrad královským majetkem a patřil k pohraničním pevnostem. Po vymření Přemyslovců po meči přešel hrad do vlastnictví Lichtenštejnům, kteří ho osidlovali až do roku 1575. Po té hrad začal pustnout. Dnes z hradu zbylo jen několik zdí a zbytky základů.

Trasa naučné stezky prochází Národní přírodní rezervací Děvín v oblasti Pavlovských vrchů. Je vedena po značených turistických trasách s nástupy z Dolních Věstonic, Pavlova a od silnice mezi Pavlovem a Klentnicí. Délka stezky je cca 11 km a na 15 zastaveních stezka seznamuje se zdejší vegetací, se suťovými poli, s vodohospodářskou a zemědělskou problematikou, geologickou stavbou Pálavy, historií a osídlením hradu Děvičky a s lesním hospodářstvím a myslivostí.

Délka: 11 km

 

Areál koupaliště se nachází v krásném prostředí s výhledem na zámek a Svatý kopeček. Návštěvníci mají k dispozici plavecký bazén, rekreační bazén, dojezdový bazén k tobogánu, dětské brouzdaliště, tobogán 54 m a skluzavka 24 m.

 

Bývalý kostel sv. Anny z roku 1623, který byl vůbec prvním loretánským kostelem v českých zemích. Po požáru byl kostel přestavěn na rodinnou hrobku, v níž dodnes spočívá 45 rakví s ostatky Dietrichsteinů. Objekt je přístupný.

 

Kostel sv. Linharta je jedinou budovou, která přežila zatopení bývalé obce Mušov novomlýnskou vodní nádrží. Stojí tak osamoceně na ostrůvku uprostřed prostřední - Věstonické nádrže. Původně pozdně románský kostel pochází z konce 12. století, ale ve století 14. byl upraven v gotickém slohu. Později proběhla ještě barokní přestavba a ta změnila kostel do dnešní podoby. Přesto se některé románské prvky dochovaly a patrné jsou i malby pocházející ze 16. století. Netradiční zasvěcení má původ u jména franckého poustevníka Linharta, který je patronem všech vězňů a zločinců. Kostel leží v katastru obce Pasohlávky, ale byl v roce 1999 bezplatně převeden do správy nedaleké Ivaně. Její zastupitelé uvažují o vybudování muzea přímo v kostele, ale tento projekt zatím naráží jak na finanční náročnost tak na odpor ekologů, protože na ostrově hnízdí vzácné druhy ptactva. Kostel je tak zatím nepřístupný a stále chátrá.

 

Nové Mlýny tvoří soustava tří přehradních nádrží. Horní Mušovská, stření Věstonická, dolní Novomlýnská. Nádrže byly postaveny v 70. letech 20. století, aby zamezily každoročním záplava a zvýšily intenzitu zemědělské výroby. Horní nádrží slouží pro rekreaci, střední je přírodní rezervací s ostrůvky pro hnízdění ptáku a dolní pro závlahy, elektřinu, rybolov a rekreaci. Mnohokrát jsem zde byla jako dítě na dovolené, jak v chatce, tak pod stanem. Teď se tam každoročně zajedem podívat na jednodenní výlet.