Hustopeče

 

Město Hustopeče leží asi 25 km severozápadně od Břeclavi u dálnice z Brna do Bratislavy.

 

Hustopeče jsou město ležící v oblasti jednoho z nejstarších osídlení na jižní Moravě, severně od hráze Nových Mlýnů. Leží ve vinařském kraji nedaleko Novomlýnských nádrží a CHKO Pálava. Daleko odtud není do Lednicko-Valtického areálu a vynikající dostupnost toho regionálního centra je dána i polohou u dálnice mezi Brnem a Bratislavou. Město naleznete cca 25 km jihovýchodně od Brna.

Ve středu města je řada památkově chráněných domů, jejichž kořeny sahají do 16. století. Nejvýraznější dominantou západní strany náměstí je novorenesanční radnice z let 1905 - 1906. V dnešní době je zde sídlo městského úřadu a pozoruhodná expozice zachycující minulost města a okolí. Také kašna na náměstí ze 16. století a morový sloup z r. 1738 jsou památkově chráněny. Kostel sv. Václava a Anežky České byl znovu postaven v 90. letech 20. století na místě, kde stával původní chrám.

Pozoruhodný je i městský hřbitov, kde se nachází kaple a kříž z r. 1762 a kde jsou pohřbeni rodiče prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka, jenž zde dokonce v letech 1861-1863 studoval.

V Hustopečích byla po 2. světové válce vybudována řada sportovních a rekreačních zařízení, jako je víceúčelová sportovní hala, krytá plavecká hala s bazénem 8 x 25 m, letní koupaliště se solárním přihříváním vody, tenisové kurty, zatravněný fotbalový stadion s atletickou drahou a další.

 

Z kulturních pravidelných akcí - mezinárodní hudební festival 13 měst Concentus Moravie konaný každoročně v červnu až září. Ve městě se konají také pravidelné přehlídky amatérských divadelních souborů, při nichž místním ochotníkům paří vždy významná role.

Kulturní funkci má i městská pamětní síň, v níž se vedle příležitostných výtvarných výstav může návštěvník města seznámit i s minulostí tohoto významného historického jihomoravského centra obchodu a vinařství.

 

Místo bylo velmi vhodné pro pěstování révy vinné, takže se Hustopeče záhy staly jedním z nejvýznamnějších vinařských míst jižní Moravy a sídlil v nich odvolací soud pro ostatní vinařské horenské soudy. Ten sice zpočátku podléhal horenskému soudu v rakouském Falkenštejnu, od r. 1362 však od jeho rozhodnutí nebylo na Moravě odvolání.Na podzim v Hustopečích probíhají burčákové slavnosti.

 

První písemná zmínka o městě pochází z r. 1247. Katastr Hustopečí a jejich okolí patří k nejstarším osídleným oblastem jižní Moravy a lze předpokládat, že se zde objevoval již mladopaleolitický člověk, jehož naleziště na severním úpatí Pavlovských vrchů jsou nedaleko. Od neolitu je zde osídlení prokázáno v téměř nepřetržité řadě pravěkých kultur až po latén. Za náboženské tolerance v 16. století se ve městě rozšířil protestantismus a v r. 1530 se zde usadili novokřtěnci, kteří si tu postavili svůj společný dům. Několikrát byli přepadeni a oloupeni a nakonec po bělohorské bitvě museli město opustit.

 

Za vstupními dveřmi procházíme krátkou chodbičkou, ve které se už rozléhá vůně připravovaných pokrmů v profesionálně zařízené kuchyni. Po pravé straně chodby míjíme dveře moderních sociálních zařízení. Přes další klenuté dveře, vyrobené ve sklepním stylu, vstupujeme do chlouby našeho sklepa, kterou je křížová klenba o rozpětí 8 × 5 m. Prostora pod touto klenbou slouží hodně krát jako taneční parket s cimbálovou kapelou, nebo populární reprodukovanou hudbou. Scházíme níž o pár schodů a po pravé straně vidíme, proč se náš sklep jmenuje U Krbu. Právě zde se nachází velký krb s šířkou topeniště 130 cm, takže o teplo po dobu posezení není nouze. Křížovou klenbu doplňuje pokračující posezení v klasické klenbě, kterou procházíme dál ke dveřím komnat nejvzácnějších. Po pravé straně, to je již jiná kategorie. Archiv plný toho nejkvalitnějšího vína Jižní Moravy.

 

Sportovní areál v Hustopečích nabízí svým návštěvníkům celoroční široké vyžití pro jednotlivce i kolektivy. Letní koupaliště nabízí celou řadu vodních atrakcí: - plavecký bazén 25m - kanál s protiproudem a velkou dvojskluzavkou - soustavu masážních a relaxačních bazénů s vodotryskem, vodním hřibem, masážními tryskami a podvodním osvětlením pro relaxaci - dětský bazén s vodním hřibem a dětskou skluzavkou - tobogán 70 m a skluzavky - plochy pro odpočinek - travnaté a pískové Dále je k dispozici: - krytý plavecký bazén 25m - malý dětský bazén - posilovna - sauna - plavecká škola - masáže a masážní koupele - kosmetické služby na objednávku - hřiště pro plážový volejbal, tenisové kurty, sportovní stadion a sportovní hala.

 

Tento kostel patří k nejmladším u nás. Byl postaven v letech 1991-4 podle návrhů architektů Ladislava Müllera a Ludvíka Kolka. Avšak historie tohoto místa sahá hluboko do 14. století, kdy byl dřívější kostel, který zde ještě v polovině 20. století stával, postaven. Úplně sbořen byl v roce 1962. O stavbě nového kostela se přemýšlelo již záhy na počátku 70. let, uskutečnění tohoto plánu bylo možné až po roce 1989. Věž kostela je vysoká 52 m, loď je dlouhá 47 a pojme 300 lidí.

 

Městské muzeum a galerie se nachází v domě ,,U Synků", který je nejzachovalejším reprezentantem měšťanské renesanční zástavby hlavního náměstí. Z průčelí fasády vyčnívá arkýř spočívající na dvou krakorcích a prostory přízemí jsou zaklenuty valenou klenbou s lunetami.

 

Naučná stezka Masaryka a Hustopeče byla otevřena 19. června 2009, v den 85. výročí návštěvy T. G. Masaryka v rodném městě jeho matky. Nově otevřená naučná stezka napomůže prohloubit náš vztah ke státníkovi, který „hledal člověka všude tam, kde ostatní viděli jen národ; který hledal pravdu, kde jiní viděli jen vlasteneckou sílu; který mluvil o mravnosti tam, kde okolí fantazírovalo o slávě a který po celý život osobní i politický neotřesitelně věřil v humanitu a demokracii a řídil se nejvyšším mravním a náboženským příkazem lásky k člověku.

Délka stezky: cca 3 km

 

Hustopeče představují významné vinařské centrum s dlouhou tradicí. Hustopeče se již ve 14. století staly sídlem horenského soudu a v 18. století platily za největší vinařskou obec na Moravě. V současnosti slouží hustopečským vinařům ke zpracování a skladování vína převážně kolonie sklepů ve dvou lokalitách města: v ulici Na Hradbách a pod Křížovým kopcem. Turisté mohou obdivovat nejen architekturu starobylých a moderních sklepů, ale i ochutnat jejich tekuté bohatství. V ulici Na Hradbách (nedaleko jejího vyústění do Herbenovy ulice) stojí za povšimnutí kruhová bašta - pozůstatek původního opevnění města a pekařský erb. 

 

Sovětský vojenský hřbitov -

V sousedství městského hřbitova se rozprostírá vojenský hřbitov pro sovětské vojáky, kteří padli na území bývalého hustopečského okresu nebo zemřeli v polních lazaretech. V prostých hrobech je pohřbeno 1875 vojáků, z toho 98 důstojníků. Součástí hřbitova je monumentální památník s reliéfní plastikou. 

 

Bývalý židovský hřbitov 

V Hustopečích žila vedle Němců a Čechu i významná minorita - Židé. Ti se ve městě začali ve větším počtu usazovat až po zrušení poddanství (v roce 1848) - důkazem toho je zřízení židovského hřbitova v roce 1886 a postavení synagogy o čtyři roky později. Židovská komunita v Hustopečích bohužel nepřečkala 2. světovou válku, kdy byla zlikvidována nacisty. Židovský hřbitov byl pak asanován v 60. letech 20. století a jeho existenci připomíná pouze pamětní deska.

 

Původní městský hřbitov, rozprostírající se kolem farního kostela sv. Václava, byl zrušen v důsledku josefínských reforem. Nový hřbitov byl zřízen na severním okraji města, kde se nachází dosud. Z doby jeho vzniku se zachovalo obvodní zdivo, centrální kříž a kaple. 

 

K procházkám a relaxaci vybízí lesopark na Křížovém kopci s kaplí sv. Rocha. Kaple pochází z roku 1690, v 2. polovině 18. století byla kaple přestavěna v novorománském stylu. 

 

Hustopeče jsou osudově spojeny s osobou našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka. Narodila se zde jeho matka Terezie. 

Tomáš Masaryk navštěvoval v letech 1861 - 1963 hustopečskou piaristickou reálku (v současnosti SOU a U na Masarykově náměstí). Po dobu svých studií ve městě bydlel v domě v dnešní Dobrovského ulici, což připomíná pamětní deska. 

V neposlední řadě se do Hustopečí na sklonku svých životů vrátili prezidentovi rodiče a zdejší městský hřbitov je místem jejich odpočinku. 

 

Tento kostel, vysvěcený v roce 1994, stojí přibližně na místě původního pozdně gotického chrámu, který byl v roce 1962 odstřelen. Moderní dvoupodlažní stavba kostela s půdorysem spirály byla postavena podle projektu Ludvíka Kolka. V kryptě kostela se nacházejí náhrobky hustopečských měšťanů. 

 

Nejvýraznější stavbou na západní straně náměstí je novorenesanční radnice z let 1905 - 1906, dnes sídlo Městského úřadu. Jde o třípatrovou budovu s mohutnou věží, postavenou podle projektu Ferdinanda Hracha. 

 

Morový sloup se sousoším Nejsvětější Trojice zdobí horní část náměstí od roku 1736. Podnětem k jeho výstavbě, stejně jako k výstavbě kaple sv. Rocha, byly morové pohromy, které sužovaly obyvatele města. Bohatá sochařská výzdoba sloupu pochází z dílny Jana Kristiána Pröbsla z Brna.

 

Renesanční kamenná kašna lidově zvaná "Žumberák" byla postavena na náměstí v roce 1595. Po staletí byla jedním z mála zdrojů pitné vody pro obyvatele města. Dominantou kašny je sloup se sochou bůžka Tritona, který tak dodnes prozrazuje antickou inspiraci renesančních tvůrců. 

 

Dům U Synků je nejzachovalejším reprezentantem původní měšťanské renesanční zástavby náměstí. Z průčelí fasády vyčnívá arkýř spočívající na dvou krakorcích a prostory přízemí jsou zaklenuty valenou klenbou s lunetami. V současnosti v domě sídlí Městské muzeum a galerie. Muzeum disponuje, kromě galerijních prostor, dvěma stálými expozicemi a turistickým informačním centrem. Expozice dějin města je věnována dějinám osídlení v katastru města Hustopečí. Vinařská expozice (SVE), umístěna v historických - tzv. mokrých sklepích, seznamuje návštěvníky s historií a současností pěstování vinné révy a výroby vína. Kromě toho si zde můžete zakoupit vína od vinařů ze zdejší Velkopavlovické vinařské oblasti. 

Od 3. Května 2007 zdobí zadní část nádvoří domu U Synků pískovcová zvětšenina kvasinky vinné, jejíž obvod činí 167 cm. „Kamenná“ kvasinka je tedy 69 230 x větší než její reálně existující živá předloha. Město Hustopeče získalo za největší zvětšeninu živého organismu český rekord. Autorem návrhu je Mgr. J. Milotová, jeho realizátorem T. Wech. 

 

Pod tímto označením se skrývají plastiky a reliéfy jako jsou boží muka, sochy světců, erby na stěnách domů. Kamenná pozdně gotická boží muka stojí na konci Nádražní ulice, barokní soch sv. Jana Nepomuckého z roku 1749 zdobí Masarykovo náměstí. 

V Mrštíkově ulici se na budově České spořitelny nachází erb proslulého horenského soudu, na domě č. 13 (který na přelomu 16. a 17. století patřil tehdejšímu purkmistrovi Kryštofu Wissintgerovi z Vizovic) pak nad vstupními dveřmi bohatě zdobený reliéf. Reliéf, zhotovený ve stylu vlašské renesance, představuje dva lvy nesoucí erb města. 

Na rohu Mrštíkovy a Jiráskovy ulice si můžete prohlédnout erb rodu Lichtenštejnů - tento rod vlastnil Hustopeče od roku 1599 až do zániku vrchnostenské správy v roce 1848.