Zvířata zasažená vzteklinou

08.05.2010 15:30

Zvířata zasažená vzteklinou
 
Vzteklina, zvaná také rabies, je přenosné virové onemocnění, vyvolané virem z rodu Lyssavirus. Je to nemoc nakažlivá, která se přenese kousnutím,  nejen na psa, ale i na domácí zvířata, na lidi, lišku či vlka a jiné savce.
Látka nákazy vztekliny není dosud známa, ale byly nalezeny v buňkách ganglií v ústředí nervové soustavě, hlavně v jistých částech mozku, zvláštní, drobnohledné útvary, tzv. tělíska Negriho, jimž se připisuje velká důležitost při vzteklině. Slina psa je nakažlivou už několik dní před tím, než se objeví příznaky onemocnění.
 
Projevy nemoci - 
Nemoc se projevuje změnami chování, zvýšenou dráždivostí, agresivitou, parézami a paralýzami. Pokud není vzteklina léčena, končí téměř vždy smrtelně. Při podezření na infekci virem vztekliny je napadený člověk očkován a choroba vůbec nemusí propuknout.
První stádium počáteční prodromální, melancholické trvá 1 - 3 dny nastupují změny chování, apatie, deprese, paréza hltanu (nemožnost polykat, slinotok). Zvíře může být neposlušný, lekavý, zuřivý, nezvykle přítulný.
Druhé stádium excitační, iritační - trvá 3 dny, nastupuje agresivita, nemocné zvíře napadá jiná zvířata či lidi, vrhá se na stěny, okusuje nebo požírá nepoživatelné předměty např. kameny, objevuje se silné svědění, zvířata se škrábou až do masa, šilhání, anisokorie (nestejně rozšířené zornice) a paralýza hlasivek. Typické je narušení reflexů hlavových nervů a obrna lícního nervu. Zvíře má záchvaty zuřivosti a je útočný. 
Třetí stádium paralytické - trvá 4 - 5 dní, nastává ochrnutí pánevních končetin, močového měchýře, konečníku, hrudních končetin a následný úhyn, teplota zpočátku 40 - 40,5 °C, později pokles pod normál. Zvíře se zklidní, nastane ochrnutí zadních končetin, následkem obrny je skleslá spodní čelist, nemůže polykat, jazyk je vyplazený a volně visí z tlamy, slintá a během dvou dnů dochází ke smrti.
 
Jak se vzteklina léčí -
Vzteklina je bohužel stále na seznamu neléčitelných chorob. Jedinou nadějí je podchytit tuto nemoc včas, dokud se ještě neprojevují její příznaky, a nasadit velké dávky očkovacích látek. Tyto očkovací látky použil poprvé již Louis Pasteur, problém je tedy skutečně především v tom, že vzteklina nebývá u pacienta rozpoznána včas. V současné době byly vyvinuty experimentální metody, spočívající v uvedení nemocného do umělého kómatu a podávání velkého množství látek, zabraňujících postupu viru a ochraňujících mozek. Tato metoda je však velice nákladná a její budoucnost je nejistá.
 
Postup vztekliny - 
Při kousnutí se virus dostane do těla zvířete i člověka. V ráně se dostane do místních nervových zakončení a nervovými vlákny se postupně začne šířit směrem do míchy a odtud do mozku. Rychlost šíření nervem je poměrně malá – virus postoupí řádově o několik milimetrů za den. Cílovou stanicí viru je mozek, jakmile se tam dostane, objeví se hlavní příznaky nemoci a smrt. Z mozku se virus šíří do slinných žláz a je vylučován ve slinách.
 
U nás je pro chovatele ze zákona povinné zajistit, aby byli psi a některá další zvířata držená v zajetí, zejména liška, jezevec, kuna, ve stáří od 3 měsíců do 6 měsíců a poté vždy jednou za rok očkováni proti vzteklině.
 

Autor - Markéta - Jessynka