Zámek Tovačov

30.05.2012 12:51

 

Zámek Tovačov

 
Nedávno jsme se vraceli z dovolené a cestou jsme se chtěli stavit na nějaký hrad nebo zámek. Bohužel dva velice známé hrady jsme přejeli, jeden kvůli dlouhé objížďce na silnici a nechtěli jsme se vracet, tak jsme si řekli, že třeba cestou na něco pěkného ještě narazíme. Už kousek za Olomoucí byla cedule zámku, sice podle názvu nám to nic neříkalo, ale proč to nezkusit. Tak jsme dále jeli podle značek až nás to zavedlo na parkoviště zámku Tovačov. Město Tovačov leží v Olomouckém kraji asi 20 km jižně od Olomouce. Jako první nás napadlo, že to bude nějaký neudržovaný zámek, nebo že se uvnitř bude nacházet nějaká škola či domov důchodců, jak to bývá zvykem. Mile nás ale překvapilo, že tomu tak není. Jako první jsme si prošli velice krásnou zahradu. 
 
Po prohlídce zahrady jsme vešli na nádvoří zámku, které bylo také moc pěkné a udržované. Rozhodli jsme se tedy, že se zkusíme zeptat na prohlídku. Měli jsme štěstí, paní nám oznámila, že zrovna za pár minut se koná prohlídka. Zaplatili jsme vstupné, které činí 60 kč pro dospělou osobu, 30 kč studenti, důchodci a osoby se ZPS a rodinné vstupné je 130 kč. Čekali jsme na nádvoří na průvodce a když se objevil mladík kolem 15 let, nevěřili jsme vlastním očím. Mile nás ale překvapil, o zámku celou hodinovou prohlídku krásně vyprávěl, bylo vidět, že to nemá pouze naučené nazpaměť ale že o zámku hodně ví a zajímá se o něj. Na místě dnešního zámku stávala tvrz z roku 1321 a byl to majetek krále Jana Lucemburského. Tovačovský zámek, původně hrad, vznikl v bažinatém terénu a jeho okolí je obklopené ze tří čtvrtin vodou a lužními lesy.
 
Už z dálky můžete vidět tzv. spanilou věž, která měří  96 metrů, která dle pověsti byla založena ve 2. polovině 11. století jako útočiště lovců, později sloužila jako dobře chráněná vodní tvrz. Až později se začalo s přestavbou hradu na renesanční zámek. Dnešní zámek má čtyřkřídlou dispozici kolem nepravidelného dvora, kterou tvoří budovy nestejné výšky a tvaru a především různé doby vzniku. Věž zámku je čtyřboká, v posledních čtyřech patrech osmiboká a zakončuje ji cibule s lucernou a makovicí. Z přízemí věže můžete vejít na nádvoří ojedinělým renesančním portálem, který je označován jako nejstarší italská renesanční práce u nás. Východní křídlo postavili Pernštejnové a zahájili také úpravu jižního křídla, v levém křídle se nachází unikátní kopie schodiště Vídeňské opery. Později byla dostavěna osmiboká kaple se segmentovou kupolí a zámek byl upraven do neorenesanční podoby. K zámku také patří komplex budov s obrannými valy a zámecký park. 
 
Při prohlídce zámku jsme viděli například  zámeckou kapli s raně barokní štukaturou, levé křídlo zámku se schodištěm ve vídeňském stylu a obřadní síní města. Také neméně krásný rytířský a sněmovní sál, expozici rodu Gutmannů, expozici prusko-rakouské bitvy u Tovačova v roce 1866 a expozici Ctibora Tovačovského z Cimburka. V přízemí se dochovaly krásné valené a křížové hřebínkové klenby a v dětském pokoji vana se sprchovým koutem a zajímavé noční prádlo tehdejší doby. Samozřejmě nechybělo, jako na každém zámku či hradě tajuplné zrcadlo. Zde jsou rovnou dvě, velká a nádherná a když najdete to správné místečko, aby jste se viděli v obou současně, tak se vám dle pověstí splní jakékoliv přání. Po prohlídce zámku můžete vystoupit na zámeckou věž s vyhlídkou do širokého okolí, což je nezapomenutelným zážitkem.
 
Jestliže se vydáte na Tovačovský zámek v červnu nebo o prázdninách, budou tam různé kulturní akce. Například 3.6. se koná dětský den se Šancí v zámeckém parku. 23.6. Červnová myslivecká noc, 30.6. noční prohlídky zámku a řezbářské dny, prezentační a prodejní výstava těchto prací. Dále v červenci například 7.7. letní kino na nádvoří zámku, 14.7. procházka po bojišti z války roku 1866, 21.7. opět letní kino, 28.7. annínské hody, 11.8. Tovačovský portál, také v zámeckém parku, 25.8. srpnová noc a 31.8. noční čtení na zámku. Určitě tento zámek navštivte, nebudete litovat, projdete se krásnou zahradou, nádvořím a po prohlídce můžete vystoupat na věž s krásným výhledem. 
 
Autor - jessynka