Světový den dárcovství krve

05.05.2010 18:08

 Světový den dárcovství krve

 
14. červen je dnem, který je připomínán jako Světový den dárců krve. Bezplatné dárcovství krve a jejích složek je hluboce humánní čin, kdy člověk dává kus sebe sama k záchraně druhého. Světový den se slaví od  roku 2003. Vyhlásily jej společně Světová zdravotnická organizace WHO, Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce, Mezinárodní federace dárců krve a Mezinárodní společnost transfúzního lékařství. Ústředním heslem tohoto dne je Krev je dar pro život, Děkujeme.
 
Historie dárcovství -
Historie krevních převodů se datuje od r. 1818, kdy byla provedena v Londýně první přímá transfúze krve od člověka k člověku. V Čechách je historie krevních převodů a krevních skupin spojena se jmény českého chirurga Karla Maydla a psychiatra Jana Janského, který v roce 1907 objevil čtvrtou krevní skupinu. V prosinci 1948 byla v Československu usnesením vlády zřízena Národní transfúzní služba a v jejím rámci byly po celé republice budovány transfúzní stanice. Měla svůj znak holubici s červeným křížem v bílém poli. Byl prováděn nábor sice dobrovolných, ale placených dárců krve. Dnes na základě doporučení Rady Evropy a Etického kodexu se ve většině transfúznch střediscích v ČR preferuje dobrovolné a bezplatné dárcovství krve to znamená, že dárce krve by neměli být motivování příslibem finančního prospěchu.
 
Něco o krvi -
Krev se skládá ze dvou složek, a sice z krevní plazmy (55%) a z krevních buněk (45%). Objem krve je u každého organismu proměnlivý. Množství krve v lidském těle záleží na pohlaví, hmotnosti a jiném, ale obecně se dá říci, že člověk má v průměru 5 - 6 litrů krve, to je asi 9 % tělesné hmotnosti. Život přímo ohrožuje ztráta zhruba jedné třetiny tohoto množství. Ztratí-li člověk polovinu krevního objemu, nastává jeho rychlá smrt téměř nevyhnutelně.
 
Nebojte se darovat -
Vlastní odběr krve představuje pro dárce zcela minimální zdravotní riziko. Vše, co přijde do styku s krví dárce, tedy injekční jehly, injekční stříkačky a odběrní soupravy jsou jednorázové a samozřejmě sterilní. Obavy z bolestivosti odběru nebo nějakého zvláštního osobního nepohodlí s ním spojené, jsou neopodstatněné. Kdo by měl umět lépe skoro bezbolestně napíchnout žílu než sestra na transfůzní stanici, která tento úkon dělá mnohokrát za den pět dní v týdnu?
 
Krev lze od zdravého člověka poměrně snadno získat na rozdíl od jiných orgánů a podáním nemocným ulehčit jejich potíže, případně zachránit život. Proto se rozvinula transfúzní služba a způsoby zpracování krve. Tak je možné podávat nemocným jen tu složku, kterou právě potřebují. Tento postup snižuje nebezpečí nežádoucí odpovědi organismu na transfúzi a navíc umožňuje využít krev odebranou jednomu dárci k léčbě několika dalších.
Odběr krve od dobrovolných dárců je prováděn v transfúzních stanicích a jiných zdravotnických zařízeních. Během jednoho odběru je většinou darováno 470 ml krve. 
Darování krve je obecně prospěšná činnost a tak každému dárci náleží podle zákoníku práce pracovní volno na dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Pokud na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nepostačí 24 hodin, poskytuje se pracovní volno za prokázanou nezbytně nutnou další dobu, pokud zasahuje do pracovní doby. Pracovní volno se poskytuje s plnou náhradou mzdy. Pokud je dárce v transfuzní stanici odmítnut, není mu poskytnuto placené volno na celou pracovní dobu, ale pouze na dobu nutnou pro návrat do zaměstnání. Bezpříspěvkový dárce má navíc možnost snížení základu daně z příjmu při ročním zúčtování o 2000 Kč za každý odběr krve.
Další odměnou bývá příspěvek na stravu anebo občerstvení v místě odběru. Zdravotní pojišťovny také odměňují dárce různými dárky a příspěvky, multivitamíny, příspěvek na lázně, bezplatné cestovní pojištění a podobně. 
 
Autor - jessynka