Ráno se psi

11.01.2010 15:22

 

Každé ráno, když manžel vstává do práce, probudí celý barák, včetně psů. Než se vypraví do práce, dá oba pejsky na dvůr, aby si udělali svou potřebu. Jakmile odchází z domu, oba psi pustí dom. Jen za sebou zavře dveře, nastane velký boj o hračky. Přestože mají plnou krabici hraček, vždy chtějí oba tu stejnou, o kterou se rvou. Ron to vzdá jako první, a jde si vzít jinou. To se ale nelíbí Jessynce. Hned pustí tu první a chce zas tu, co si vzal Roneček. Ten si asi pokaždé řekne, moudřejší ustoupí, a opět ji přenechá Jessynce. Takhle to pokračuje, dokud Jessy nemá schované pod stolem všechny hračky a Ronovi žádná nezbyde.

 Když už žádnou nemá, jde za mnou se pomazlit. To náhle Jessy přestanou zajímat všechny hračky, a chce se taky mazlit, a Rona vyhání pryč ode mě. Strašně na něj žárlí, a vadí jí, i když někdo Rona jen pohladí. Ron aby se s ní nemusel dohadovat, jde raději na dvůr za kocourkem Macíkem, se kterým se mají moc rádi, a s ním se o nic nemusí přetahovat. Spíš naopak, ten mu hračky nosí. Když Ron odejde na dvorek, já si lehnu že se ještě prospím, když nemusím vstávat do práce. Máme totiž v práci už dva měsíce výluku, z důvodu přestavby, a bude až do 1. července. Tak to mám jak delší dovolenou.

 Jenže Jessy mě spát nenechá. Postupně mi do postele nanosí všechny hračky, a když vidí, že nereaguji, tak vezme ty pískací, a začne mi pískat do ucha. To většinou už nevydržím a vstanu. Pak si půl hodiny hrajem, než se Jessy unaví. Jsem vždy šťastná, když usne, a já mám chvíli čas na sebe, vaření a úklid. Až mám všechno hotový, zapnu počítač. Jenže to už se Jessy opět vzbudí a chce si hrát. Jak si dohrajem, sednu k počítači, ale to se jí nelíbí, skočí na mě tak, že zajede klávesnice a mám po počítači. Tak vstanu a jdu si s ní ještě hrát. Jenže ona už nechce, chce spát. Jak si lehne, opět jdu k počítači, ale to ji vždy vzbudí a opět na mě skočí až zajede klávesnice. Prostě nemá ráda počítač!

 Můžu říct, že mít doma dva velký psi je hodně náročný, hlavně fyzicky. Člověk se jim musí hodně věnovat, ale ta radost z nich je větší. Jsem celkem i ráda, že v práci tu výluku máme, a to nejhorší období, kdy jsou psi ještě štěnata mohu být s něma doma. V tom červenci už budou přece jenom starší, a budou moct být už sami, a nebudou vyžadovat takovou péči jako teď. Ale i když je to hodně náročný, nedala bych je za nic na světě!!! Někdo i může říct, proč je tedy oba nevyhodím na dvůr, ale já je mám tak moc ráda, že je všechno podle nich. Však ono jim to zkončí, jak nastoupím zpátky do práce.

 

Autor - Jessynka