Mluva zvířat, myslivecká mluva

 

Dokážeš komunikovat se zvířaty, jsi schopen jim pokládat otázky a porozumět jejich odpovědi? Už lidé ve starověkém Řecku se zajímali o určité duševní jevy. S získáním větších poznatků a větším poznání lidí přišla i touha vědět o tom druhém něco víc, bez toho aniž by docházelo k jakékoliv verbální komunikaci. Kolikrát Vás napadly otázky co pak si asi ten druhý myslí? Co je příčinou toho trápení ? Odpovědí na tyto otázky nám částečně poskytuje věda nazývající se psychologie. Jedním z oborů psychologie je také, věda zabývající se chováním zvířat - zoopsychologie.

Mezi člověkem a jeho psem existuje zvláštní způsob komunikace. Stejně jako pes dokáže vycítit náladu i nejbližší záměry pána, i majitel dobře pozná, co právě pes cítí, k čemu se chystá nebo je-li v dobré fyzické i psychické kondici. 

K mimoslovní komunikaci s člověkem i se zvířaty používá pes celou řadu prostředků. Mnohé jsou typické jen pro konkrétního psa, jiné jsou společné pro plemeno a většina pro všechny psy. Má to jednu neopakovatelnou výhodu, v zásadě člověk rozumí každému psovi na světě bez ohledu na mateřštinu obou.

 

Hlasová komunikace mezi koňmi je druhotná vůči informacím

získaným z vizuálních signálů a pohybů ostatních zvířat,

mnohdy sotva patrných. Umožňuje však dorozumívání na větší vzdálenost, kde citlivý koňský sluch zachytí daleko víc informací, než by mu poskytly vizuální signály. Hlasem také kůň ostatní zdraví, stejně jako je varuje nebo jim sděluje své obavy či vzrušení.

 

Kočky mají vlastní jazyk. Komunikují jak pomocí zvuků, tak i prostřednictvím svého těla. Jestliže porozumíte jejich jazyku a pochopíte, co vám chce váš mazlíček říci, můžete spolu pak komunikovat jako přátelé, bez zbytečných slov.

 

Koně - ržání, řehtání, hudrání, frkání, vyjeknutí, řvaní, funění, mručení.

Psi - ofenzivní gesta, gesta podřízenosti, teritoriální chování, ocas, poklona, ježení srsti na hřbetě, válení, vystavování, šťouchání čenichem, štouchnutí pánví, úsměv.

Kočky - mňoukání, mručení přešlapování, mrknutí, zvednutá tlapka, otření se hlavou, předení, vrčení, prskání.

Stejně tak mají i ostatní zvířata svá dorozumívací gesta.

 

Mysliveckou mluvou hovoří myslivci při včech mysliveckých akcích. Jde hlavně o výstižné názvy a termíny pro různé části těla různých druhů zvěře, rozlišení pohlaví a stáří. Popisuje i životní projevy, své názvy má také myslivecká výstroj i výzbroj, potřeby k lovu, zařízení, způsoby lovu, atd.

Typickým rysem české myslivecké mluvy je vyjádření kladného citového vztahu k přírodě a zvěři. Výrazy a pojmy myslivecké mluvy jsou pro každého myslivce závazné.

 

Zvířata s námi komunikují odjakživa. Kdo si myslí, že zvířata neumí komunikovat, je na omylu. Komunikují s námi prostřednictvím zvuků a gest, které využívají. Napodobují naší mluvu a podobně. Já osobně jsem toho názoru, že člověk dokáže porozumnět zvířecí řeči a gestům a tak s nimi dokáže bezproblémově komunikovat. Ale to je založené na zkušenostech, na vašich teoriích a pozorování například vašeho psa. Jak se stavíte k zvířecí řeči vy? Snažíte se vypozorovat nějaká slova, nebo gesta vašich oblíbených miláčků, domácích mazlíčků?