Chováme doma miniprasátko

 

Chov  maličkých a  roztomilých prasátek se v poslední době rozvíjí a prásátka se stávají právoplatnými členy domácnosti. Prasátka mají mnoho předpokladů být společníkem člověka a pro soužití s ním. Miniprasátko se vejde do dlaně ruky. 

 

Miniprasátko můžete chovat v bytě, i když lepší je samozřejmě rodinný dům. Chcete-li chovat miniprasátka v bytě, bude zapotřebí dostatek času, trpělivosti, pochopení a neustálou pozornost ke zvířeti. Na procházky na vodítku si prasátka zvykají velmi rychle, a pokud je v dosahu bezpečný prostor na venčení, pak je možné opravdu všechno. Prasátka chovaná venku potřebují zateplenou boudu se závětřím. Mají ráda teplo, takže v zimě je ideální podestýlka, do které se mohou zahrabat. Ještě spokojenější budou spolu dvě prasátka, která se o sebe mohou hřát a mohou spolu komunikovat. V létě vyhledávají mělkou vodu, kde by se mohla smáčet. Dobře se snášejí s ostatními zvířaty. Miniprasátka jsou nenáročné na veterinární péči. 1x za rok je nutné očkování proti července a také pravidelné odčervňování 2x do roka. Miniprasátka jsou velmi otužilé, netrpí téměř (kromě obezity) žádnými nemocemi.

 

Pro zdraví prasátka je důležitá pestrá skladba stravy a její množství. Záleží na ročním období a ubytování. Chybět by neměla tráva, seno, ovoce, přidávat se může tvrdé pečivo, obiloviny, těstoviny, brambory a jiné dle chuti. Stačí krmit 2x denně. Dále je můžeme krmit trávou, psími granulemi, zeleninou. Vyvarovat bychom se měli tučným pokrmům, masu, zbytkům potravy a také sladkostem. Miniprasátka, podobně jako jejich příbuzní z velkovýkrmen a domácích chlívků, nade vše milují jídlo. Majitelé by je proto neměli nechat se přežírat, což je nejčastější chyba, které se dopouští. Jejich stravu je třeba důkladně hlídat.

 

Výchova je stejná, jako u psů. Výchova není složitá, tito miniaturní tvorové jsou velmi učenliví. Prasátku musíte dát ovšem od začátku přísně najevo, co si smí a nesmí dovolit. Takže žádné podléhání „prasečím" očím, ale pěkně důrazně trvat na tom, že domácnost se nebude točit kolem tohoto mikroprasátka, ať je sebekrásnější. Malá prasátka jsou velmi učenlivá a chápavá, takže vás budou brzy poslouchat, když dáte jasně najevo, co smějí a co nesmějí.

 

Trochu větší, ale také miniprasátko. Je snadno ochočitelné, chytré, společenské a učenlivé zvíře. Smysl pro dodržování čistoty ve svém příbytku mají vrozený, nemají vůbec potíže s dodržováním hygieny a docházením na svůj záchodek přesně jako kočka. V dospělosti se jeho váha pohybuje okolo 20-ti až 30-ti kilogramů, velikostně by se dalo přirovnat toto prasátko k vlčákovi. Váhu však velmi ovlivňuje složení stravy prasátka. Lehce si můžete vykrmit nežádoucího tučného vepříka. Obecně platí, že čím jsou prasátka menší, tím jsou žádanější. 

Pohlavní dospělost je od 4 měsíců, připouští se po roce, březost trvá 100 až 115 dní. 

 

I když se prasátka ráda koupou i plavou, nevykastrovaní samečci poměrně dost páchnou. Navíc mají po dosažení pohlavní dospělosti snahu věnovat svůj sexuální zájem všemu v dosahu, včetně majitelů, členů jejich rodiny a ostatních zvířat v domácnosti. Pokud někdo nechce založit chov, měl by kance určitě vykastrovat. Dožívají se věku okolo 15-ti let. Jako každé zvíře, které žije v domácnosti u lidí, je potřeba i miniprasátka dovést k pravidelným veterinárním prohlídkám. Veterinář by měl vaše mikro prasátko prohlédnout, naočkovat proti července a také pravidelně alespoň dvakrát do roka odčervit.

 

Prasátka jsou čistotná, jsou hravá, ale zároveň svéhlavá a vyžadující společnost. Pro toho, kdo se chce při venčení stát terčem pozornosti, ideální společník. Rozhodně se s nimi nebudete nudit. Ale je nutné si uvědomit, že to není pes a není to ideální pokojové zvíře. Problém není čistota, ale neustálá činorodost a shon za něčím, vrozená životní aktivita, shánění něčeho dobrého. Prasátka se chtějí bavit a hrát si.